V prvním vydání této učebnice PÁLI – JAZYK, TEXTY KULTURA (PJTK)
jako skripta Masarykovy univerzity (© Mirko Frýba 1998) byl obsažen též
klíč ke cvičením, který vypracovali moji studenti na FFMU spolu s prvními
korekturami. Některé z následujících chyb se nevyskytují v prvním vydání.
Protože je i následující seznam chyb a oprav nadále používán jako učební
pomůcka, jsou v něm nejen opravy, nýbrž i jejich didaktická vysvětlení.
Přitom je nutno pamatovat též na rozdílné psaní slov počeštěných, např.:
Ájurvéda, brahmán, déva, karma, … a transkribovaných slov původních:,
áyurveda (áyubbeda), bráhmana, deva, kamma, …
Páli dovoluje u některých významů více než jednu verzi zápisu, např.:
pabbajjá nebo pabbajana, nikoliv ale pabajjá …
– a tímto už je vysvětlena první korektura na straně 1.
Páli zná též homonyma a homofony, jež mohou mít i příbuzné významy
– a to může být zajímavé pro nedostudované recenzenty a redaktory.
Jedním takovým případem byla zde v PJTK záměna podobných zápisů
zvuku (sadda) označujícího „sjezd sanghy“ za účelem „recitace sangíti“
– a tímto je tu raz dva druhá korektura na straně 12.
Toto si však zasluhuje podrobnější vysvětlení: Je–li
řeč o různých „yána“,
neboli prostředcích, jimiž je některým buddhistům hínajána nebo mahájána,
tak tu měl jistě redaktor právo označit mnišský koncil slovem „sangha–yána“,
které ve skutečnosti užívají i někteří asijští autoři. Exegetické texty
používají
často slovní hříčky tímto způsobem. My ale zůstaneme u opravy písmen ze
„sangha–yána“ na „sangáyana“, což neznamená nic jiného než jen recitaci,
prováděnou na koncilu. Tuto samou opravu tedy provedeme i na straně
25,
takže zápis sjednotíme se stranou 169, kde je správně psáno „sangáyana“.
Jedna v učebnici na straně 114 citovaná pasáž
páli zůstává dále problémem
různých edicí komentáře k Páli Kumárapañham; někdy se v zápisu
vyskytuje “sammattam“ (správnost), někdy „samatha“ (meditační klid), nikdy
se tam ale nevyskytuje výraz „sammattha“ (zametený), který se nějak vloudil
do citátu. V edici 6. sangáyana, podle níž se vždy řídil i autor učebnice
PJTK,
čteme: „pariyantadassáví sammattam
abhisamecca dittheva dhamme“,
tedy správně: „omezenost vidoucí, správně shrnující, vidíc tuto skutečnost“.
Je záhadou, jak se tam tedy vloudil text se „zametáním“ a to dokonce ještě
i na stranu 116, kde ve cvičení nemá být tištěn žádný interlineární překlad.
To, že i do PJTK si našel cestu tiskařský šotek, je nanejvýš úsměvné.
Na tomto místě chci znovu poděkovat za skvělou práci redaktorům PJTK,
kteří přehlédli v tomto typograficky i obsahově velmi náročném textu jen
opravdu málo chyb. S výjimkou výše diskutovaných případů nemůže žádná
z těchto chyb vést k nějakému obsahovému nedorozumění.
Kéž učebnice PÁLI – JAZYK, TEXTY, KULTURA mnohým v dobrém slouží !
Autor v návratu 2003
|