Mnišské meditace v Áyukusala Assamě
(Ctihodná Tissá si zahrává s ohněm)

První seznámení s elementy (a jejich míšeným výskytem ve vnějších materálech a vnitřních kvalitách prožívání) je nezanedbatelným předpokladem pro takzvanou meditaci Dibba-Vihára, v níž se pracuje s kasinami. Takové seznámení - a to sice v rámci vědění celé nauky Dhammy - nabízí týdenní kurz organizovaný skupinou Bodhi Olomouc, e-mail: 
Bodhi.Olomouc@seznam.cz

Pro opravdový pokrok v meditaci Dibba-Vihára je však nutno splnit podmínky dobrého mnišského života, předpokladem je svědomitá příprava pro Pabbaja, odchod do bezdomoví, který nám zprostředkovává plně prožitou opravdovou svobodu. Viz: 
Tissá Pabbaja

Po prvním pokusu meditace elementů, jak jej zde níže popisuje Sámanerí Tissá, následují týdny či měsíce metodického cvičení.
Slova instrukce jsou vázána na stav chápání a zkušenost meditujícího. Obrázkem lze ostatním někdy sdělit víc než slovy.

Příprava plenty pro meditaci prvku ohně tejo-kasina	... jsou i jiné možnosti materiálu plenty
Výhoda nevýhody látkové plenty: musí se pracovat i s vodou...	... dřevo a kouř jsou kombinací elementů
. Ohraničené víkem mísy jsou kasiny země a vody i kasiny barev...	... element ohně lze meditovat též jako neohraničený.
Máme to vše připraveno...	... pro ten klíčový moment.
Ta získaná nimitta elementu není tedy jen obraz či barva.	A tu nimittu pak nosíme s sebou na čankamaně i na pindapátě!
Jsou k tomu otázky ???   Bez praktické zkušenosti nemají slova odpovědí cenu.
NAHORU

Můj první prožitek meditační práce s elementy

Sámanerí Tissá (Áyukusala Assama, 30. května 2005)

Pobývám nyní už dva měsíce v Hokandaře v Áyukusala Assámě s Bhantem Áyu Kusalánandou a Ctihodnou Vajirou. V dubnu jsem navštívila Sumedha Árámu u Horany a Srí Gotamí Árámu v Olaboduwě, kde je Ctihodná Vimokkha. A na čtrnáct dní jsem byla ve výcvikovém centru Sakyadhita u Pánadury. To bylo asi tak všechno mé cestování na Srí Lance. Tady v Hokandaře medituji dvakrát, někdy třikrát denně. Učím se recitovat texty, studuji Dhammu, čtu knížky, píšu články, zaznamenávám a edituji rozhovory a učím se hlavně být mniškou. Denně chodím do vesnice na rituální přijímání almužny, takzvanou pindapátu.

Včera jsem dostala od Bhanteho instrukci na tejo-kasínu, meditaci prvku ohně. Bylo by to zajímavé jistě i pro ostatní meditující, tak jsem se rozhodla, že popíšu, co jsem u toho prožívala. Předevčírem jsem si řekla, že trochu srovnám nějaké věci. Můj pohled přitom dopadl na krabici plnou novinového papíru. Rozhodla jsem se, že ten papír spálím. Když jsem přišla s tím nápadem za Bhantem, tak mi řekl, že se tento papír používá na kasínu ohně. Na můj dotaz mi nabídl základní instrukci. Naplnilo mě to zvláštním pocitem radosti a nadšení.

Nikdy jsem se zatím nezúčastnila žádného kurzu se zaměřením na elementy a tudíž neměla dosud žádnou instrukci, tak to pro mě bylo něco zcela nového. S radostí jsem souhlasila a čekala na okamžik, kdy se začne s přípravou. Nejprve mi Bhante dal přečíst úryvek z knihy Umění žít šťastně, který se týkal prožívání elementů (str. 87-89) a práce s kasínami (190-193). To mi připomnělo souvislosti z mých předchozích meditací. Odpoledne mi řekl, že si mám sehnat dva dlouhé klacky na přivázání plenty s otvorem pro pozorování ohně. Součástí Áyukusala Assámy je malý prostor za domem, obehnaný zdí, kde se měla celá akce odehrávat. Za tou zdí je takový divoký lesík. Vždycky jsem se bála tam chodit, jen jsem nahlížela, jak to tam vypadá. No a Bhante mě tam poslal pro ty klacky!!! Do ruky mi dal mačetu a ukázal na nějaký bambus a řekl, že z jednoho stromu si musím useknout větev a odešel. Já stála v tom hrozném místě, sama s mačetou v ruce – a najednou byl ten strach pryč. Naopak se objevila radost a nadšení, že si sama připravím kasínu.

Uvědomila jsem si, jak důležitou roli hraje příprava. To, že si člověk sám připraví všechny ty potřebné věci, že do toho vloží své úsilí. Sama jsem si sekala klacky, přivazovala provázky plentu s průhledem a zabrala jsem se do té práce, která mě jaksi naplňovala radostí. Dle instrukce jsem poprosila bytosti v lese a strom o dovolení, usekla bambus a začala klofat do té větve. Bhante na mě z Assámy volal, že musím sekat šikmo k větvím a utnout je jedním nebo dvěma seknutími, nikoliv klofat napříč. No a mě to přišlo strašně k smíchu, jaký jsem kopyto, no ale nakonec jsem zvítězila a klacky jsem přitáhla. Pak mi Bhante ukázal, kde to mám svázat a jak pověsit plentu, do které jsem pečlivě vystřihla otvor. Po celou dobu mě Bhante učil všímavosti a ukazoval mi svými připomínkami mou nevšímavost. No a když plenta visela, musela být mokrá, aby od ohně nechytla. Dole musela být zatížena železným prutem a kamenem, aby nad ohništěm nevlála. Měla jsem takto tedy zkušenost i s elementy vody, země a větru.

Navečer byla kasína připravená. Byla tma a já jsem papíry mohla konečně zapálit. Byla jsem trochu nervózní. Bhante stál u mě a dával mi postupně instrukci. Jeho přítomnost posilovala tajemno celé situace. Říkal, podívej se na svou stoličku, na které budeš sedět, vyzkoušej si pozici, pak sáhni na plentu, jestli je mokrá, aby ti to nechytlo. Tak a teď si sedni zpříma a úklonou pozdrav Buddhu. Pak si uvědom, že to, co děláš, už před dávnou dobou dělal Buddha, jeho mniši i mnišky při svém postupu k probuzení. A já seděla a odříkávala Namo tassa bhagavato… a myslela na ty přede mnou a zaplavila mě zvláštní vlna posvátnosti, magičnosti a tajemna. Dívala jsem se střídavě do kruhu s ohněm a vnímala tento prožitek všemi smysly. Cítila jsem vůni ohně, slyšela jsem ho, vnímala teplo i obraz ohně v kruhovém průhledu. Jako z dálky ke mě přicházely Bhanteho slova, teď zavři oči a vybavuj si celou situaci před zavřenýma očima, teď znovu je otevři… Připadala jsem si jako Castaneda s donem Juanem. Pak ten krátký papírový oheň pomalu dohasínal. Ale ve mě dál zůstával otisk celého krásného meditačního zážitku. K tomu mi Bhante ještě řekl, že si tento zážitek mám podržet co nejdéle a co nejčastěji si ho opět vybavovat. To byla poslední instrukce toho dne.

I druhý den jsem si tu situaci vybavovala před svým vnitřním zrakem, už to sice nemělo takovou intenzitu, ale bylo to tam. Pak mi Bhante řekl, že to bylo první seznámení s kasínou ohně a že to později zkusíme ještě znovu. Tak se těším.

Sámanerí Tissá  (30. května 2005)

Odkaz na knihu

Mirko Frýba:   Umění žít šťastně – Buddhova Abhidhamma v praxi meditace a zvládání života.
(Nakladatelství Argo, Praha 2003).

Áyukusala Central European Sangha – ACES
e–mail: ayukusala@centrum.cz or jan.benda@centrum.cz

Copyright © 2005 ACES, all rights reserved.

Āyukusala Central European Sangha – contact: ACES