go to
Otázky ESA – ACES Questions
Buddhovi následovníci, jež sdružuje Evropská Sangha Áyukusala (ESA), chápou Dhammu jako dovedný (kusala) způsob života (áyu). Buddhova Vznešená Osmičlenná Stezka umožňuje kultivaci charakteru a zvládání každodenních situací (síla–sikkhá), meditační trénink (samádhi–sikkhá) a rozvoj moudrosti (paňňá–sikkhá). To platí pro laiky i pro mnišský řád (sangha). ESA následují původní Buddhovo učení (Buddha–Dhamma) zaznamenané v Páli kánonu a stále živé v nepřerušené tradici Theraváda. ESA se však nepodřizují žádným sektám (nikáya) různých nacionálních buddhistických institucí. Oba aspekty Dhammy, teoretický (pariyatti) a praktický (paţipatti) — jak je chápe Áyukusala — jsou nejstručněji formulovány v odpovědích na pět následujících otázek:
The Buddha’s followers assembled in the Āyukusala Central European Sangha (ACES), hold the Dhamma to be skillful (kusala) living (āyu). The Buddha’s Noble Eightfold Path provides for character cultivation and handling everyday situations (sīla–sikkhā), meditation training (samādhi–sikkhā) and developing wisdom (paññā–sikkhā). This applies to both the lay and monastic orders (sangha). The ACES are following the original Buddha–Dhamma recorded in the Pāli Canon and kept alive in the unbroken Theravāda tradition; however, the ACES are not compliant to any particular sect (nikāya) of the various contemporary national Buddhist institutions. Both the theoretical (pariyatti) and the practical (paţipatti) aspects of the Dhamma — as understood in the Āyukusala — are most concisely formulated in the answers to the following five questions:
jedno je jmenovitě co? // všímavost [jedině] skutečně existující jevy za podklad [si bere]
one is namely what? // mindfulness [takes only] really existing penomena as its basis
Všímavost (sati) bere jedině skutečně existující jevy (sabhāva–dhammā) jako svou potravu. Rozlišuje jevy tak, že každý spadá do oblasti jednoho ze čtyř podkladů všímavosti (satipaţţhāna). Když je všímavost používána v nepřerušeném procesu zaznamenávání a označování (vitakkana) jevů, vzniká skrze zaznamenávání (sallakkhana) jejich charakteristik vhled (vipassanā).
Kdykoliv uvědomování (citta–vīthi) sklouzne do obsahů mysli, všímavé zaznamenávání procesu myšlení mizí. Abstrakce, jako jsou koncepty, nejsou předmětem všímavosti. Zatímco pozornost (manasikāra) je charaktirizovaná aktivním (karana) přístupem, je pro všímavost (sati) charakteristická přijímající (patiggahana) otevřenost mysli.
Mindfulness (sati) takes only really concrete phenomena (sabhāva–dhammā) as its nutriment (āhāra). It distinguishes each phenomenon as falling within the sphere of one of the four foundations of mindfulness (satipaţţhāna). When it is applied in continuously noting and naming (vitakkana) the phenomena, insight (vipassanā) arises through noticing (sallakkhana) their characteristics.
Whenever awareness (citta–vīthi) strays into conceptual thinking, mindful noticing of the thought process ceases. Abstractions such as concepts are not the object of mindfulness. Whereas attention (manasikāra) is characterized by an active (karana) approach to the object, mindfulness (sati) is characterized by receptive (patiggahana) openness of mind. Mindfulness is thus neither some kind of “awareness” nor any special form of “attention”.
dvě je jmenovitě co? // poznání a poznávané (mysl–a–tělo)
two is namely what? // knowing and known (mind–and–body)
Poznání a poznávané (nāma–rūpa)
jsou dvě stránky každé zkušenosti v pokročilé meditaci vhledu (vipassanā).
Musí být viděny ve spojení a zároveň též rozlišeny v jejich
polaritě — to je známo jako proniknutí jednoty mysli–a–těla (nāma–rūpa–pariccheda–ñāņa).
Taková znalost vhledem vyvstává pouze v procesu nepřerušovaného všímavého
zaznamenávání.
Žádný pokrok v meditaci vhledu (vipassanā) není možný bez zkušenostního proniknutí jednoty mysli–a–tělo (nāma–rūpa–pariccheda–ñāņa).
Mind–and–body (nāma–rūpa) are two–sided aspects of every experience in the advanced insight meditation (vipassanā). They have to be seen jointly and also simultaneously distinguished in their polarity — this is known as penetrating the unity of mind–and–body (nāma–rūpa–pariccheda–ñāņa). Such insight knowledge arises only out of moment by moment mindful noticing.
No progress in insight meditation (vipassanā) is possible without experientially piercing the unity of mind–and–body (nāma–rūpa–pariccheda–ñāņa).
tři je jmenovitě co? // trojí meditační dlení
three is namely what? // three meditative dwellings
Jsou tři cíle pokročilé meditace, jež Buddha učil jmenovitě jako božské dlení (dibba–vihāra), vznešené dlení (brahma–vihāra) a ušlechtilé dlení (ariya–vihāra). Meditující by měl vědět, které meditační dlení prožívá.
Technické postupy těchto tří jsou jasně rozdílné a neměly by být směšovány.
There are three goals of advanced meditation taught by Buddha, namely the divine dwelling (dibba–vihāra), the godly dwelling (brahma–vihāra), and the noble dwelling (ariya–vihāra). A meditator should know which he is experiencing.
The technical procedures of these three are distinctly different and should not be muddled up together.
čtyři je jmenovitě co? // čtyři postupy vipassany
four is namely what? // four procedures of vipassaná
Buddha učil čtyři kombinace extatického zklidnění (samatha)
a vhledu (vipassaná). Jmenovitě to je čistý vhled (sukkha–vipassanā)
prováděný bez extáze (jhāna), vhled prováděný po extázi (samatha–pubbangama–vipassanā),
vhled prováděný společně se soustředěním (samatha–vipassanā–yuganaddhaĥ),
vhled dosažený při zklidňování vzpoury jevů (dhamma–uddhacca–viggahīta–vipassanā).
Jednu z těchto kombinací učí kompetentní mistr meditace každému pokročilému meditujícímu podle jeho sklonů. Neexistuje jedna technika pro všechny lidi.
There are four combinations of tranquility (samatha) and insight (vipassanā) taught by Buddha, namely pure insight (sukkha–vipassanā) practised without ecstasy (jhāna), insight practised after ecstasy (samatha–pubbangama–vipassanā), insight practised on the verge of ecstasy (samatha–vipassanā–yuganaddhaĥ), insight achieved while pacifying an upheaval of phenomena (dhamma–uddhacca–viggahta–vipassanā).
A competent meditation master teaches one of these combinations to each advanced meditator according to that individual’s predisposition. There is no one technique for all people.
pět je jmenovitě co? // patero mistrovství
five is namely what? // five types of mastery
Je patero mistrovství (pañca–vasiyo), tvořených deseti meditačními dovednostmi (jhāna–kusala), které učil Buddha. Tato mistrovství spočívají ve volbě a přípravě meditace (āvajjana–vasī), metodickém zahájení meditace (samāpajjana–vasī), dodržení rozhodnutí pro délku a předmět meditace (adhiţţhāna–vasī), metodickém zakončení meditace (vuţţhāna–vasī), reflektování procesu meditace (paccavekkhanā–vasī).
Toto patero mistrovství je stejné pro všechny postupy pokročilé meditace.
There are
five types of mastery (pañca–vasiyo), produced by the ten skills
of meditation (jhāna–kusala) taught by Buddha.. They consist in
the choice and preparation of the meditation (āvajjana–vasī),
the methodical start of meditation (samāpajjana–vasī),
the abiding by the decision for time and object of meditation (adhiţţhāna–vasī), the methodical ending of meditation
(vuţţhāna–vasī), the
reviewing of the meditation process (paccavekkhanā–vasī).
These
five steps are the same for all advanced meditation procedures.
Āyukusala Central European Sangha – ACES
e–mail: ayukusala@web.de or ayukusala@centrum.cz
go to